Narodila se mi druhá dcera, jmenuje se Anička

1. března 2011 se mi narodila 2. dcera Anička. Má se čile k světu a vypadá to, že stejně jako Julinka to bude pěkné číslo. Chtělo se jí na svět poměrně zhurta, takže jsme byli celkem rádi, že jsme se včas stihli prodrat k Apolináři skrze Wilsonovu v podvečerní dopravní špičce. Byl to poměrně nezapomenutelný adrenalinový zážitek.
(Od prvních kontrakcí do vlastního porodu to trvalo méně než 3 hodiny.)

O něco málo více fotek je zde

A taky tady

Prvni lekce uspesne zdolana

Jelikoz kazdodenni cesty metrem pres celou Prahu jsou velice zdlouhave, zacal jsem se samostudiem japonstiny, kterouzto ucebnici mi prinesl Jezisek k poslednim vanocum, jakozto reakci na muj dopis, ktery jsem mu poslal. Donesl mi sadu tri knih a tri CD z nakladatelstvi Leda.cz. Vice zde. Po prvnim kontaktu s ucebnici, po nalistovani prvni stranky lekce jedna se mi sice udelalo trochu slabo pri pohledu na clanek psany pouze hiraganou. A polozil jsem si neodbytnou otazku, zda-li jsem kapanek neprestrelil se svymi vanocnimi pranimi. Nicneme jsem se nevzdal a s urputnosti hladoveho jezevcika jsem se do knih zakousl. A voila... Po cca mesici jezdeni metrem mezi stanicemi Letnany - Chodov mohu nyni hrde prohlasit: Prvni lekci jsem uspesne zvladl. Naucil jsem se cist a psat vsechny znaky hiragany i katakany a jsem schopen lehoulince konverzovat s pouzitim vet typu: Toto je moje japonska ucebnice nebo Je temto auto profesora Uedy?

V dobe psani tohoto prispevku jsem jiz zamozrejme jiz hluboko v problematice lekce druhe a doufam, ze me odhodlani neopusti a jednoho dne, az se prokousu lekci posledni, si konecne budu moci precist nejaky clanek na www.asahi.com a budu textu v pohode rozumet.

Jůlinka už je na světě

Haló, haló, věc se stala,
Jůlinka se narodila!

Myslím, že není příliš mnoho věcí, které by vyžadovaly dlouhé komentáře. Zkrátka...Všem, kdo to ještě neví se na vědomost dává, že v pátek 19.9.2008 v 8:18 se v porodnici U sv. Apolináře narodila Rádě a mně dcera Julie čili Jůlinka. Její první album s fotečkami je k dispozici širokému publiku na adrese: http://picasaweb.google.cz/Julinka.Ganajova
Na závěr bych už jen dodal, že Jůlinka se má čile k světu (především v noci), maminka taktéž a já-taťulda samozřejmě taktéž.

• Váha: 3,07 kg


• Výška: 49 cm

Jsem papa cekatel

Jak jiz spousta lidi v mem okoli vi, od sklonku minuleho roku (2007) jsme s Radou rodice-cekatele. A jak se to na me projevuje? Z prvu by se chtelo rict, ze nijak, ale po chvilce zamysleni si clovek musi priznat, ze to tak neni. Postupne a nenapadne se me i Rade meni nektere navyky a do drivejska rutinni cinnosti.
Zde uvadim nektere z nich:

1. Zacinam misto klasickych zpravodajskych serveru brouzdat po adresach typu: www.moje-miminko.cz nebo treba www.modry-konik.cz ci www.baby-eshop.cz/


2. Prochazim-li po ulici, v metru nebo kdekoliv jinde kolem nejake maminy s kocarem, pozoruju nenapadne ruzne vsemozne technicke detaily toho kocaru, jako napriklad odpruzeni, rozvor napravy, ucinnost brzd a jine vychytavky.


3. Ucim se sislat a pitvorit se. - to mi jde uz docela dobre :-)


4. Poleva me horko v supermarketu, kdyz prochazim kolem regalu s detskymi plenami, pri pohledu na cenu.


5. Chodim obcas na gynekologii v Mediconetu s.r.o na promitani kratkych filmu z Radulinyho pupiku.


6. Pri jizde autem projizdim zatackami mnohem opatrneji nez drive, protoze to Rade nedela vubec dobre.


7. Nechal jsem (konecne) doma v predsini vybudovat skrin ("garaz na kola"), abychom v detskem pokojiku mohli v budoucnu zaparkovat postylku a jine detske propriety.


8. Spousta dalsich veci, ktere se nehodi ke zverejneni

Takze pokud se to ted teprve dovidate a chcete znat jeste o neco vic, prectete si neco malo vic tady: svatebnihemzeni.blogspot.com/2008/03/vciujeme-se-do-nov-role.html

Mate radi hadanky a jine blbinky?

Druhdy jsem pri projizdce na slapadle kolem Streleckeho ostrova rozjimal, jestli v ceskem internetu neni nejaka dira. Ihned po celnim narazu do pilire Jiraskova mostu se mi rozsvitilo. Dira existuje, resp. existovala, ponevadz jsem ji promptne zaplnil. Z tohoto slapadloveho rozjimani vzeslo rozhodnuti vybudovat a rozjet server (nekomercniho razu) zamereny na hadanky, kvizy, testy a soutezeni a soupereni. Sedl jsem tedy k pocitaci a ve volnych chvilich stvoril to, co se nyni holedba nazvem Hadankar.cz. Je to zalezitost, ktera si samozrejme neklade za cil nic mensiho nez prevalcovat veskery cesky internetovy zabavni prumysl, ktery bude skytat strhujici nahled do sveta hadanek a kvizu. Jiz ve velice blizke budoucnosti ocekavam vydani prvni emise hadankarskych akcii a vstup na japonskou burzu. (Do te doby se musim spokojit se vstupem na Letnanskou burzu, kde jsem prozatim nabidl k prodeji prvni emisi lehce obnoseneho panskeho pyzama s motivem Rakosnicka.)

Ted ale trochu vazneji... Server se samozrejme pozvolna rozjizdi, takze neustale jsou vitani testeri v podobe novych a novych uzivatelu, jakozto resitelu hadanek a kvizu. Takze jestli jste se nechali zlakat, vstupte dal a stante se mistry v hadani...:-)

Tak... a stal jsem se prazakem

Aby nebylo v mem osobnim zivote malo zmen, provedl jsem jeste jednu zalezitost. Po cca 11 letech prichodu do Prahy jsem se stal papirove prazakem a nechal jsem si zmenit trvale bydliste do naseho noveho bytu v Letnanech. Takze kdyz to shrnu, stihl jsem v tomto roce nemalo zalezitosti:

1. Zmenit praci


2. Zbavit se leasingu aniz bych zrusil i auto:-)


3. Poridit byt


4. Ozenit se


5. Podniknout svatebni cestu do Dominikanske republiky


6. Stat se prazakem

Nicmene, posledni uvedeny bod me postavil pred nasledujici problemek. Stale nevim, koho budu na silnicich povazovat za krajana a na koho budu nejvice nadavat:-) Doposud jsem za krajany povazoval auta s usteckou znackou a prevazne jsem nadaval na auta s prazskou RZ. Zde bych mel svuj navyk asi poupravit, ze?:-)
Pro ty, kterym unikl bod 4., muzete se vice dozvedet na http://svatebnihemzeni.blogspot.com

Na zaver jen takove male zamysleni...To jsem zvedav, jaka pozitiva a socialni jistoty v budoucnu jeste obohati tento vycet udalosti.

Bezproblemova montaz kuchynske linky

Tak nam konecne dneska zacali doma sestavovat kuchynskou linku. Hura, konecne budeme moci pouzite nadobi lifrovat primo do mycky a nebude jiz nikdy vice treba se vztekat se sklenickami v pomerne malem umyvadle v koupelne. Hosi, kteri jsou fakt schopni kluci coz o to, ale planovani zdroju jim vazne jeste moc nejde. Nez jsem rano odchazel do prace, tak jsem se jich jeste zamerne ptal, v kolik hodin budou zhruba hotovi. Bylo sice videt, ze je moje otazka zastihla trochu nepripravene, ale neprikladal jsem tomu velkou vahu. Nicmene, pomerne rychle odvetili, ze jim to bude trvat pomerne dlouho, ze asi tak do sesti. Zaradoval jsem se tedy a v duchu si naplanoval, ze kdyz pujdu z prace o fous drive, tak je urcite jeste zastihnu tesne pred odchodem. Jenze ouha! Na to, ze se pres den nevyskytly zadne komplikace, tak me celkem prekvapuje, ze za deset minut bude pulnoc a hosi v kuchyni jeste stale pilne kutaji, sroubuji a montuji. Vazne nechapu, kde se mohli soudruzi z NDR udelat chybu. Ze by se kuchyn zakerne zvetsila?
...
Nakonec se vse v dobre obratilo a v pul treti rano nasi monteri za sebou konecne zavreli dvere zvenci a ja mohl do hajan.